Myslím si, že rok 2015 byl co se týká cestování docela vyvedený. Na jaře jsem se konečně podívala na Bali a Gili Trawangan, v létě jsem jela už po několikáté do Londýna a podzim strávila v Thajsku a Malajsii. Chtěla jsem se podívat i do Vietnamu, ale to bohužel nevyšlo, aspoň mám důvod se jednou do jihovýchodní Asie vrátit a spojit to i s návštěvou Hong Kongu. Zatím nemám tušení kam mě zavede rok 2016, ale pro začátek mám v plánu trošku cestovat po naší zemi, protože toho je hodně co jsem ještě neviděla! Níže naleznete deset momentů/zážitků, které utkvěly v mé paměti (a jsou seřazeny, tak jak šly za sebou).

1. Nový rok na Bali

Na Bali jsem byla v druhé půlce března a přesně v té době tam probíhala několika denní oslava nového roku, zvaného Nyepi. Více o této zvyklosti si můžete přečíst v mém předešlém článku ZDE. Oslavy a ceremonie jsou plně přístupné veřejnosti a jsem moc ráda, že jsem toho mohla být šoučástí.

2. Šnorchlování se želvou na Gili

Nikdy bych nevěřila tomu, že si na opuštěné pláži nasadím brýle a ploutve a jen několik desítek metrů od břehu a pár metrů pod vodou uvidím plavat karetu obrovskou. Toto šnorchlovací místo najdete na severo-východní části ostrova Gili Trawangan, přímo u modrého baru.

3. Ranní budíčky na Gili

Normálně bych řekla, že být probuzená každý den nedobrovolně v pět ráno během dovolené je ta nejhorší věc na světě, ale neřeknu to! Naopak, ono to mělo dokonce své kouzlo. Ty budíčky byly dva. První byla modlitba z nedaleké mešity, a poté následovalo kokrhání kohoutů. A mě to vůbec nevadilo.

4. Na kole kolem ostrova za 45 minut a soukromá pláž k tomu

A opět jsme na Gili Trawangan. Tento ostrov totiž objedete na kole za 45 minut a k tomu najdete spoustu plážiček o které se nemusíte s nikým dělit. Navíc tu neexistuje motorová doprava, takže nemusíte pořád uhýbat autům a motorkám tak jako jinde v Asii. Více o tomto malebném ostrově se dočtete ZDE.

5. Zklamání v Jakartě

Na naší zpáteční cestě z Indonésie do ČR jsme strávili noc a den v Jakartě, která ale nenaplnila  mé očekávání. Možná jsem se na to dostatečně nepřipravila a prostě vybrala jen špatnou lokalitu hotelu. Ubytováni jsme byli kousek od čtvrti Old Town a slavné kavárny Batavia, ale to byla také jediná kavárna a normální místo, kde se dalo najíst v celém okolí! Všude jen zaprášené, špinavé, smradlavé ulice bez obchodů, restaurací a coffee shopů. Jaké jsme měli štěstí, že ve vedlejším pofidérním nákupním centru (ve kterém prodávali jen elektroniku) měli KFC a Pizza Hut!

6. Svatba v London ZOO

Tak na svatbě jsem nebyla už hodně dlouho, naposledy snad někdy ve 12 letech, takže mě docela potěšilo, když jsme byli pozvání na jednu do Londýna. Svatba to nebyla jen tak nějaká, obřad se konal v kostele (na čemž není až tak nic zvláštního), ale samotná recepce již v Londýnském ZOO, kam jsme dojeli tradičními červenými double deckery. Dokonce jsme měli i čas prohlídnout si nějakou tu zvěř.

7. Halloween v Bangkoku

Během našeho tranzitu z Kuala Lumpur na Ko Samui jsme strávili i jednu noc na Khao San Road v Bangkoku a náhodou nám to vyšlo právě zrovna na Halloween. Vy co jste tam byli, víte, že tato ulice je bláznivá sama o sobě a na svátek všech mrtvých to platí dvojnásob. Žilo to tam o sto šest, lidi na sobě měli šílené masky a my si to užili. Co jsme si však neužili, bylo to, že jsme celou noc nezamhouřili oko, protože náš nový, krásný hostel se bohužel nacházel v pasáži, která spojuje Khao San Road s vedlejší ulicí a kde se nacházel i klub ve kterém to žilo až do velmi časných ranních hodin.

8. Dusivý kouř v Kuala Lumpur

Snad jste četli o tom, že Indonésie hoří. Hoří její lesy a plantáže a drasticky tím ubývají deštné pralesy, umírají zvířata i lidé. Nejen v Indonésii, ale i v Singapuru, Malajsii a dým se dokonce dostal i do jížního Thajska. Proč? Jen proto, že hamižné firmy potřebují rychle vypěstovat palmu olejnou, která se používá velmi hojně v kosmetickém a potravinářském průmyslu. Toto se bohužel děje už několik desítek let, avšak tento rok se to velmi vymklo kontrole. Situace v KL byla hodně špatná, a to tak, že byl na několik dní vydán zákaz vycházení, kouř byl škodlivý zdraví a bylo kvůli němu zrušeno několik desítek ne-li stovek letů, včetně toho našeho. Během celého týdne jsme místo slunce a modré oblohy viděli pouze šedivou, těžko dýchatelnou mlhu. Byla jsem fakt ráda, že jsme tady z té nezdravé bubliny po týdnu vypadli a moc jsem se těšila na to, až se nadechnu čerstvého vzduchu. Více se o této problematice dočtete ZDE.

9. Indické jídlo 

V Kuala Lumpur je indická čtvrť, která se jmenuje Brickfields, ve které naleznete spoustu autentických indických jídelen. Nevypadají moc vábně, jsou plné mužů (Indů), kteří jedí rukama, ale jídlo je chutné a navíc stojí pár korun. Z počátku jsme se tam moc necítili, přece jen jsme z celého osazenstva byli jediní neIndové, ale obsluha byla docela přátelská a my se tam během našeho pobytu vrátili několikrát.

10. Kurz vaření v Bangkoku

Po několika měsících strávených v Thajsku jsem se konečně dostala na kurz vaření, a to dokonce až na úplném konci našeho pobytu. Abych řekla pravdu, tak to co jsme si uvařili bylo to nejlepší thajské jídlo jaké jsem, kdy jedla. Asi proto, že jsme si dělali své vlastní kokosové mléko a krém a nepoužívali žádné barevné přísady a msg. Více o tom jak to probíhalo se dočtete ZDE.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *