Cílem tohoto článku není odradit ty, kteří si vysnili, že jednoho dne budou žít na ostrově, v domě z bambusu mezi kokosovou plantáží kousek od moře. Tento článek je pouze informativní a ukazuje i druhou stranu života v ráji. I já jsem o tom vždy snila a měla jsem to štěstí, že se mi to poštěstilo na celé čtyři měsíce. Život na tropickém ostrově toho nabízí hodně – teplé počasí po celý rok, klidný a jednoduchý život a přístup na pláž kdykoliv se vám zachce. Ale tak jako všechno, i tento způsob života má své klady i zápory. Asi si teď říkáte co na tom asi tak může být špatnýho? Myslím, že pár věcí, které vám po nějaké době začnou vadit se najde…

Někdy se i počasí nedaří

Nebojte – zima vám nikdy nebude. Avšak pamatujte na to, že tak jak my máme jaro, léto, podzim, zimu, tak i tropické ostrovy mají suché a deštivé období. Například v Thajsku probíhá hlavní sezóna (suché období) od listopadu do konce března, a to je ta nejlepší doba zemi navštívit. Avšak pozor – ostrovy na jihovýchod od Bangkoku začínají sezónu již v listopadu, zatímco ostrovy na jihozápad si musí ještě měsíc počkat.  A na takovém Bali to je docela naopak, tam přestává pršet v dubnu a nejlepší čas na návštěvu je v době našeho českého jara/léta. Ale vraťme se k Thajsku – počasí od dubna do října je velmi deštivé a zamračené. Většinou neprší každý den, ale hodně se to střídá – dvě hodinky deště, hodinka slunce a tak pořád do kola.

Vlhkost se blíží ke 100%

Deštivé počasí způsobuje velmi vysokou vlhkost, díky které vám vyprané prádlo bude schnout tři dny. Taky musíte hodně větrat, jinak vám to „doma“ začne plesnivět, a i to občas nepomáhá. Já jsem během mého pobytu na Koh Chang objevila plíseň na několika věcech v mém kufru, ale také na teniskách a kosmetické tašce, kterou jsem nakonec musela vyhodit.

Omezené možnosti

Pokud se přestěhujete na ostrov, musíte počítat s tím, že se vám zdaleka nebude dostávat takových služeb a možností jako v evropském městě. Budete rádi, když ve vedlejší vesnici budete mít dva mini marty, kadeřníka, masážní salón, lékárnu, pár restaurací, kde servírují místní jídlo a možná jednu předraženou pizzerii. Zapomeňte na stylové kavárny, drogerie, kina, knihkupectví, řezníky, obchody s čímkoliv, systém veřejné dopravy apod.

Šance na nová přátelství? 10%?

Pokud se seznámíte s místními expaty, super! Pokud v okolí snad ani žádní nežijí, tak šance na kamarádství s místními jsou docela nízké. Většinou totiž nemluví moc anglicky, ale vyjímky potvrzují pravidla. Dejte mi vědět, zda mezi vaše přátele patří Thajci, Malajci nebo Indonésané.

Pracovní možnosti?

Existuje několik možností, které vám zajistí příjem i přesto, že jste cizinec v dané zemi a nemluvíte jejich jazykem. Pokud ovládáte angličtinu a vlastníte i jazykový certifikát, můžete získat práci jako učitel angličtiny, popř. pracovat pro nějakou místní neziskovou organizaci. Jednodušší je to pro ty, kteří mají nějakou specializaci a mohou si dovolit pracovat na dálku. Další možností je založit si svoji vlastní firmu, avšak například v Thajsku to je trošku složitější, protože nikdy nemůžete být 100% vlastníkem. Dle zákona musí min. 51% vlastnit thajský občan.

Všechna ta zvířátka

Řekla bych, že v Thajsku žije snad více psů a koček dohromady než samotných obyvatel. Další zvířata, která se tu vyskytují v hojném množství jsou ještěrky, mravenci, komáři, mouchy, opice, sloni, švábi, krysy, myši, žáby, hadi, pavouci apod. S vyjímkou hada jsem se tu setkala se vším. Moje bývalá kolegyně, která žije v krásné vile na kopci na ostrově Phuket, prý jednou v noci objevila na záchodě obmotanou kobru. Anything is possible!

Tak co myslíte? Dokázali byste si představit takto žít dva roky v kuse? Myslím, že si na to člověk zvykne a pokud mu začnou chybět vymoženosti velkoměsta, asi není na škodu jednou za čas sednout na autobus, loď, letadlo a odjet třeba na týden do hlavního města. Však on vás ten shon velkoměsta zase brzo přejde!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *