Do Dubaje jsem měla možnost podívat se na přelomu ledna a února. Využili jsme tak stop-over, který za nulový příplatek nabízí letecká společnost Emirates. Tohle město mě vždy lákalo, ale nebylo tak úplně mezi mými top 5 destinacemi, které jsem chtěla navštívit. Když už tady ta možnost, ale byla, tak bych byla blázen, kdybych ji nevyužila.

V Emirátech nás čekaly dva dny a dvě noci při zpáteční cestě z Bangkoku do Prahy. První věcí, která mě docela zaskočila ještě před samotným příletelem, byly ceny hotelů. Tak nějak jsem tušila, že to v Dubaji není úplně nejlevnější, ale až tak? Bohužel jsme to nechali až na poslední chvíli a skončili v nevábném pokoji za který jsme zaplatili několik tisíc.

Výhodou našeho tragického ubytování byla lokalita. Byli jsme totiž přímo v Old Town, nebo-li staré části Dubaje, což znamenalo = dvě minuty pěšky od suku ve kterém prodávají spoustu zlata, tři minuty pěšky od dalšího suku, kde prodávají koření, jednu minutu pěšky od skvělé arabské jídelny a pět minut od stanice metra Al Ras.

DAY 1

Do Dubaje jsme přiletěli z Bangkoku kolem půl 11 ráno. Super je, že se metrem z letiště dostanete téměř kamkoliv. Za necelých třicet minut jsme tak dojeli do našeho hotelu. Tam jsme se rychle osvěžili a vyrazili ven. Naše první kroky vedly do arabské jídelny, kde jsme si objednali salát, hummus, naan (asi ten nejlepší co jsem, kdy měla), rýži, kuřecí tikka masala a čočkovou hustou polévkou zvanou dál.

Po vydatném obědu jsme utíkali směr metro a jeli do stanice Mall of the Emirates. Naším cílem bylo totiž dojít na pláž k hotelu Burj Al Arab. Přiznám se, že jsem si předem moc nezjišťovala jak se tam přesně dostat, ale očekávala jsem, že východ metra se nachází hned u hotelu. K našemu velkému překvapení jsme se, ale ocitli uprostřed dálnice. Šli jsme proto po stopách Google Maps podél takové větší silnice.

Asi po 30 minutách chůze jsme se ocitli u vchodu do Souk Madinat Jumeirah. O tomhle místě jsem předtím neslyšela, ale když už jsme šli takovou dálku, tak jsme se šli podívat dovnitř. Byla to ultra moderní tržnice přes kterou se dá dojít až k uměle vytvořené řece, restauracím a kavárnám. Potom mi došlo, že právě odsud lze pořídit ty hezké fotky (které jsem viděla na Instagramu) v pozadí s hotelem Burj Al Arab (viz úvodní fotka).

Potom jsme pokračovali směr pláž! Zjistili jsme, že na tu, která je přímo u hotelu vás, pokud tam nejste ubytovaní nepustí. Takže po patnácti minutách chůze jsme se ocitli na veřejné pláži, která byla opravdu krásná. Moře bylo však tak ledové, že se v něm nedalo koupat. Udělali jsme pár fotek a vydali se zpátky směr metro. Tentokrát už autobusem!

A protože den ještě zdaleka nekončil, nechali jsme se zavézt metrem do zastávky Dubai Marina. Chtěla jsem se pokochat mrakodrapy a pořídit další fotky. Když jsem poprvé navštívila Marina Bay v Singapuru, tak jsem z toho byla naprosto unešená a od té Dubajské jsem čekala to samé, ne-li ještě víc. Bohužel jsem byla trošku zklamaná. Samotná Marina na vás zapůsobí a je nesmírně fotogenická, avšak na tu v Singapuru nedosahuje svou pompézností ani náhodou.

Potom jsme to nasměrovali zpět do hotelu, protože z celodenního chození nás bolely nohy až za ušima.

DAY 2

Brzo ráno budíček a odjezd směr Abu Dhabi. Více o tom co tak zajímavého bylo k vidění právě v Abu Dhabi si můžete přečíst v předešlém článku.

Zpátky do Dubaje jsme dorazili odpoledne. Tím pádem nám ještě vyšel čas na návštěvu Dubai Mall, jednoho z největších nákupních center na celém světě. Největším “highlightem” tohoto několika patrového centra je bezpochyby obrovské akvárium.

DAY 3

Náš poslední den. Vzhledem k tomu, že jsme se už po dvanácté hodině museli vydat na letiště, jsme si na ráno naplánovali pouze procházku po Gold Souk, uličce s obchůdky se zlatem, kterou najdete ve staré části Dubaje. Hned vedle toho je další souk, tentokrát s kořením, lampičkami, korálky a dalšími “nezbytnostmi”. Připravte se na to, že vás každé dvě vteřiny bude vybízet jeden z mnoha prodejců k nákupu jeho zboží.

Jinak toho zde k vidění moc není. Jedná se o část města ve které se obchoduje převážně s kořením, zlatem a parfémy.

STOJÍ TO ZA TO?

Ano. Vidět Dubaj minimálně jednou je určitě “must-do” každého cestovatele. Pokud máte pár desítek tisíc na to, abyste zde strávili v zimě pár dní u bazénu, proč ne. Na mě to však působilo vše moc uměle a chyběla mi zde příroda a krásná architektura.

CO se mi v dubaji nelíbilo
  • Ceny ubytování. Ty jsou naprosto šílené, a proto rezervaci provádějte s dostatečným předstihem.
  • Absence kaváren. Není tam kam zajít na kafe, tak jako u nás. Pokud tedy nepočítám Starbucks nebo Costu v nákupních centrech.
  • Všechno je od sebe daleko a metrem se moc jezdit nedá. Nejen, že je po 17h totálně přecpané, ale navíc to v něm voní jak v opičárně. Proto doporučuji pronájem auta.
  • Všichni si o vás budou myslet, že pocházíte z Ruska.
  • Znáte ten pocit, když si na telefon vyfotíte překrásný západ slunce, ale pak zjistíte, že na fotkách to zase tak dobře nevypadá? Tak tady to je přesně naopak. Dubaj totiž vypadá na všech fotkách minimálně o 50% líp než ve skutečnosti.
A co je v dubaji SUPER?
  • Určitě jídlo! Nebojte se a zajděte do některé arabské / indické / libanonské jídelny. Nevypadají moc vábně, ale jídlo tam mají výborné a zaplatíte za něj pár korun!
  • Vidět a zažít to. I když to není tak úplně můj šálek kávy a na cestování preferuji jiné destinace, jsem moc ráda, že jsem měla možnost vidět to na vlastní oči, nasát místní atmosféru a utvořit si na to svůj vlastní názor.

A co vy? Byli jste v Dubaji? Co na to říkáte?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *