Minulý víkend jsem se konečně poprvé pořádně podívala k našim sousedům na Slovensko. Pořádně znamená, že jediné, co jsem před několika lety měla možnost vidět byla tak maximálně příletová hala letiště Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě. I tentokrát jsem si to namířila do hlavního města. Návštěvu jsem si schválně nechávala až na letní měsíce, protože tato doba je přece zárukou hezkého počasí. Tento víkend to bohužel na léto zrovna moc nevypadalo. Deštník se tak stal mým doplňkem číslo jedna a sukně, kterou jsem si přibalila s sebou musela zůstat na dně kufru, protože byla hrozná zima!
SOBOTA
Nakonec jsem byla ráda, že jsem jela pouze na jednu noc, protože den a půl na prohlídku Bratislavy bohatě stačí. V sobotu ráno jsem vyrazila z Prahy a po čtyřech hodinách jízdy už vystupovala na AS Mlýnské Nivy v Bratislavě. Má první cesta vedla do hotelu, kde jsem si odložila věci a krátce nato hned vyrazila do města. Vzhledem k tomu, že byl čas oběda jsem si to jako první zamířila do Urban Bistra v Michalské ulici. Zde si na své přijdou milovníci designu a avokádových toustů. Skvěle mi to vyšlo, protože jakmile jsem dojedla, přestalo pršet a já se tak mohla vydat objevovat krásy města.
Dominantou celého města je Bratislavský hrad, který se hrdě tyčí nad Dunajem a který tu stojí již od desátého století. Já se k němu dostala příjemnou procházkou malebnou Kapitulskou ulicí, která mi připomíná uličky Nového Světa v Praze, a dále kolem Dómu Sv. Martina, kde právě probíhala svatba a ve kterém bylo v minulosti korunováno jedenáct uherských králů.
V prostorách hradu je rozlehlá a udržovaná zahrada ve které si mohou unavení turisté na chvilku odpočinout na jedné z mnoha lavek. Je tu navezen bílý štěrk a celé to hezky ladí s fasádou hradu. Vydala jsem se i na druhou stranu, odkud je krásný výhled na celé město a především na most SNP (Slovenského národního povstání), kterému se říká také UFO most. Proč? Na samotném vrcholu tohoto mostu najdete konstrukci, která svým tvarem připomíná létající talíř a slouží jako restaurace.
Během mé cesty z hradu začalo opět pršet, takže jsem si skočila na dort a cappuccino do příjemné kavárny Five Points. A protože nepřestávalo, vydala jsem se do nedalekého nákupního centra Eurovea, kde jsem si koupila večeři, a pak už zamířila zpátky na hotel, kde jsem si dala vanu a objevovala krásy koukání na YouTube přes televizi.
NEDĚLE
Řekla jsem si, že si víkend užiju a tak jsem si hned v neděli ráno objednala mou úplně první snídani na pokoj. Bylo toho jak pro pět lidí, ale bylo to fajn! To by se mi mohlo stávat častěji, haha….No a než jsem se vypakovala z pokoje, začalo opět pršet. S deštníkem v jedné ruce jsem se procházela centrem a s foťákem v ruce druhé jsem se snažila, alespoň něco vyfotit.
Prošla jsem kolem Michalské věže, Staré radnice a Primacialného Paláce, který má růžovou fasádu, takže se bude skvěle vyjímat třeba na vašem Instagramu. Vyfotit si sochu Čumila bylo téměř nemožné, protože byl neustále v obležení dychtivých turistů. Bodejť by ne, když je to jedna z nejfotografovanějších soch v celé Bratislavě, která tu stojí (nebo spíše leží) od roku 1997.
Až se ocitnete v Bratislavě a bude vás zajímat, kde že to bydlí pan prezident, tak se vydejte na Hodžovo náměstí, kde najdete jeho Prezidentský (Grasalkovičovský) Palác. Za mě teda budova docela o ničem, takže jsem pokračovala dále směrem nahoru k Vojenskému památníku Slavín.
Bylo docela příjemné vypadnout z centra a procházet se kolem rezidenčních domků, kde byl naprostý klid. Slavín je památník a hřbitov sovětských vojáků, kteří padli během druhé světové války na území západního Slovenska. Je odsud skvělý výhled na celé město a opět mi připomíná pražský Vítkov.
Mou předposlední zastávkou byl secesní katolický kostel Sv. Alžběty, který je známý spíše pod názvem Modrý kostel. Byl vystavěn ještě před první světovou válkou, a to podle návrhů maďarského architekta Odona Lechnera.
A protože se v závěru dne konečně vyjasnilo, namířila jsem si to k Dunajské promenádě, která se nachází přímo za nákupním centrem Eurovea a pokračuje dále směrem ke Starému městu. Musím říct, že to tu bylo moc příjemné. Je tu spousta venkovního posezení, jak v barech i restauracích, tak i přímo u řeky.
